V naší nabídce nenajdete všechno, co je na trhu. Každá značka u nás projde testem — vzorky putují k barberům, produkty testuju na sobě, sleduju konzistenci i složení. Takhle to vypadá v praxi, na příkladu české značky Kaapo.
13.06.2026
Autor: Michal Byrtus – 7 minut čtení
Pár let zpátky se mě jeden zákazník zeptal, proč u nás nemáme jednu konkrétní značku, co viděl všude jinde. Odpověděl jsem, že jsme ji testovali a nepřesvědčila nás. Reagoval překvapeně – netušil, že my něco testujeme. Předpokládal, že stačí, aby značka chtěla, a my ji prostě zařadíme.
Vlastně mu to nemám za zlé. Většina e-shopů to tak dělá. Distributor nabídne, nákupčí kývne, produkty letí do nabídky. Čím víc položek, tím lepší pozice v cenových srovnávačích a tím větší šance, že někdo něco koupí.
My to děláme jinak. Ne proto, že bychom chtěli být v něčem výjimeční – spíš proto, že náš e-shop si lidé pamatují podle toho, co u nás najdou. A kdybychom začali zařazovat všechno, co nám někdo nabídne, ten výběr by ztratil smysl. Zákazník by přestal věřit, že produkty u nás něčím procházejí.
V tomhle článku popíšu, jak ten filtr reálně vypadá. Není to žádná vyspělá metodologie – jsou to čtyři praktická kritéria, podle kterých u nás značka projde, nebo neprojde. A na konci ukážu konkrétní příklad: českou značku Kaapo, kterou jsme zařadili před několika měsíci.
Tohle je první a nejdůležitější filtr. Máme dlouhodobě navázanou spolupráci se zhruba 190 barbershopy v Česku a na Slovensku. Když si nejsem jistý, jestli nová značka má smysl, pošlu vzorky pětici barberů, které dlouho znám a vím, že mi řeknou pravdu, a poprosím o zpětnou vazbu. Ne formulář, ne dotazník – prostě se zeptám.
Barber je v praktickém vztahu k produktu, jaký zákazník nemá. Pasta, kterou používá deset hodin denně na cizích vlasech, mu řekne víc než marketing. Ví, jestli se z ní dělají zapraskané ruce, jestli mu po týdnu práce začne vadit vůně. Ví, jak se vůně chová na různých typech vlasů. Ví, jestli klienti komentují kvalitu.
Když dva nebo tři barbeři nezávisle na sobě řeknou, že produkt je dobrý a že by ho ve studiu používali nebo nabízeli klientům, je to silný signál. Když to řekne pět, je skoro rozhodnuto. Když naopak víc lidí váhá – „je to OK, ale nic zvláštního" – tak to obvykle není značka, kterou bychom u sebe chtěli. „OK" je v pánské kosmetice nedostatek.
Druhé kritérium je složení. U produktů, které člověk používá každý den a často přímo na pokožku, není složení detail – je to základ.
Nedělám z toho vědu. Nečekám, že každý produkt bude organický a bez konzervantů. Mám rád produkty, které fungují, a to často znamená, že obsahují i ingredience, které by člověk s alternativnějším přístupem nepřijal. Co ale sleduju, je poměr účinných látek vůči plnidlům, přítomnost zbytečně agresivních složek a celkovou „logiku" vzorce.
Pokud mi v kolínské tvoří 80 % objemu rozpouštědlo a parfémový olej je tam jen pro vůni a nic neošetřuje pokožku, je to pro mě signál, že značka šetřila tam, kde neměla. Pokud má šampon dlouhý seznam levných surfaktantů a nic, co by pleť uklidňovalo, totéž.
Mám taky citlivější pokožku, což mi v tomhle pomáhá jako filtr. Když si produkt nanesu a do 24 hodin něco ucítím – stažení, štípání, suchost – vím, že tam je něco, co by být nemělo. Z mnoha značek, které jsem ze své profese vyzkoušel, je tohle moje nejspolehlivější mírka.
Tohle kritérium málokdo zvenčí docení. Jde o to, jestli značka dokáže dělat stejný produkt v každé várce stejně.
Zní to triviálně, ale není. U menších značek – a hlavně u těch, které vyrábí ručně nebo v malých sériích – se konzistence řeší těžko. Jiné dávky parfémových složek, jiný dodavatel základní suroviny, jiná teplota v dílně. Výsledek: jedna várka voní fantasticky, další úplně jinak. Pasta z první šarže drží jako beton, z druhé se rozpadá.
Z pohledu e-shopu je tohle noční můra. Zákazník koupí produkt, je nadšený, vrátí se po třech měsících pro doplnění – a najednou má jiný produkt. Píše stížnost. A já mám problém, který způsobila značka.
Konzistenci testuji jednoduše: nakoupím první várku, nechám ji projet nabídkou dva tři měsíce, sleduji recenze. Pak nakoupím druhou várku – a porovnávám. Vůně, textura, balení, štítky, dávkování. Pokud sedí, dobré znamení. Pokud ne, jdu se značkou do rozhovoru, jestli to byla anomálie nebo standard.
Poslední kritérium je možná překvapení, ale balení je pro mě indikátor toho, jak značka přemýšlí o vlastních produktech.
Není to o tom, jestli má designově hezkou krabici (ačkoli to taky pomáhá). Je to o tom, jestli pumpa drží, jestli víčko nezhrubne za pár týdnů, jestli se sklenice nerozbije při běžné manipulaci v poštovním systému, jestli štítek odolává vodě v koupelně.
Když značka šetří na balení, obvykle šetří i jinde. Když naopak vidím, že vzorek dorazí dobře zabalený, štítky jsou čisté a drží, uzávěry pracují a pumpa stříká stabilně – říká mi to, že někdo o tom přemýšlel. Že značka chápe, že produkt funguje až ve chvíli, kdy ho zákazník reálně používá.
Když mi nová značka nabídne spolupráci, jdeme obvykle tímto postupem.
Nejdřív si vyžádám vzorky hlavních produktů značky – obvykle čtyři až pět těch nejdůležitějších, ne celé portfolio. Z toho, co dorazí, část pošlu té pětici barberů, se kterými testuju. Část si nechám pro sebe a začnu používat doma na denní bázi. Tady se ukáže to, co barbeři obvykle nevidí – jak se produkt chová při dlouhodobém používání, ne jen v salonu.
Po dvou až čtyřech týdnech sbírám zpětnou vazbu od barberů. Většinou to jsou jen krátké zprávy – „nic moc", „dobrý, ale nic, co bych doporučil", „překvapilo mě", „mám zákazníky, co se ptají, kde to koupit". Z těch zpráv si poskládám obrázek.
Pokud je zpětná vazba v zásadě pozitivní a moje vlastní zkušenost taky, jdu na složení. Procházím každý produkt zvlášť, srovnávám s tím, co u nás v kategorii už máme, hledám něco, co by mě zarazilo.
Pak řeším balení a logistiku – jak rychle značka umí dodat, jak řeší reklamace, jestli má kapacitu zvládnout objem, který bychom u ní generovali.
A pak teprve cena, marže, obchodní podmínky. Tahle část přijde až úplně na konci, protože pokud produkt neprojde předchozími filtry, na tomhle nezáleží.
Celý proces trvá typicky šest až dvanáct týdnů. U některých značek déle. U pár se rozhodnu rychleji, ale to je výjimka.
Kaapo se mi ozvalo asi před rokem. Bratři Fojtů z La Kapo Barbershopu ve Valašských Kloboukách spolu s dalšími dvěma kolegy vyrábí pánskou kosmetiku, kterou mají kompletně pod svou kontrolou – od vývoje receptur po výrobu. Měl jsem o nich už dřív přečteno, ale značka byla tehdy příliš nová na to, aby měla nějakou referenci v širším barber prostředí.
Poslali mi vzorky svých hlavních produktů. Matnou pastu, olej na vousy, kolínskou, šampon. Část jsem rozdal barberům, část si nechal.
Pastu, olej i šampon jsem začal testovat na sobě. Tady mi pomohla citlivější pokožka, o které jsem psal výš – chemičtější produkt obvykle poznám rychle. Pasta neštípala, vlasy se mi z ní nedělaly jako brčko (což u některých matných past zažívám), olej na vousy se vstřebal a nedělal mastnotu, šampon nepřesušil pokožku ani po týdnu denního používání. To samé řekli barbeři. Konzistentní zpětná vazba: produkt funguje a neukrývá nic, co by neměl.
Pak jsem se podíval na složení. Některé recepty byly opravdu chytře skládané, jiné spíš solidní řemeslo. Žádné výrazné varovné signály – žádné zbytečně agresivní složky, žádné podivné poměry. Působilo to jako značka, která rozumí tomu, co dělá, a nesnaží se ušetřit za každou cenu.
Konzistenci jsem testoval o dva měsíce později, kdy jsem od nich odebral druhou várku. Sedělo to – stejná vůně, stejná textura, stejné chování. Štítky byly stejně dotažené, uzávěry držely.
Balení mě potěšilo – působilo víc evropsky než lokálně, štítky byly čisté, designově konzistentní, a hlavně jsem se vzorky neměl problém při dlouhém transportu.
Zhruba po třech měsících testování jsem se rozhodl Kaapo zařadit do nabídky.
Co mě na Kaapu zaujalo nejvíc, je něco, co se v kritériích výš špatně popisuje. Je to opravdovost. Ti čtyři kluci nedělají kosmetiku, protože by chtěli mít byznys – dělají ji, protože byli unavení z toho, co bylo na trhu. A to se v produktu cítí. Pasta neusiluje o to být revolučně inovativní, je to prostě dobrá pasta. Vůně neusilují o módnost, jsou to dobré dřevité vůně. To je dnes vzácné.
Filtr je pořád otevřený. Když mi dnes přijde nabídka od nové značky, projde tímhle samým procesem. Některé skončí v naší nabídce, jiné se odmítnou – někdy i s vysvětlením, někdy bez.
Mám v testu právě teď dvě značky. Nebudu je jmenovat – dokud nevím, jestli projdou, nemá smysl o nich mluvit. U jedné je to slibné, ale chci ještě počkat na druhou várku, abych si ověřil konzistenci. U druhé teprve začínám. Klidně se může stát, že ani jedna nakonec do nabídky nepřibude. To je v pořádku – ten filtr má smysl jen tehdy, když přes něj všechno neprojde.
Když u nás jednou něco najdete, není to náhoda. Pravděpodobně to prošlo testem, který trval déle, než budete potřebovat k tomu, abyste se rozhodli, jestli si produkt koupit. To je rozdíl mezi katalogem a filtrem. A my se snažíme být to druhé.
Pokud vás zajímá samotná Kaapo, najdete ji u nás v nabídce. Pokud vás zajímá, jak vznikla, napsal jsem o tom dřív samostatný článek.
